V sobotu 3. dubna 2010, zakončili definitivně letošní sezónu i mladí hokejisté reprezentující klub HC Břeclav v kategorii 3. tříd. Od chvíle, kdy jsme informovali o jejich úspěchu na turnaji v Novém Městě nad Metují, odehráli ještě dvě mistrovská utkání s Tigry Vídeň a s HC Technika Brno. V prvním z uvedených mistr. zápasů deklasoval „A“ tým soupeře z Vídně v poměru 20 : 1 a „B“ tým 18 : 1 (pro informaci – v tomto ročníku jsou ještě družstva rozdělena na poloviny, takže současně probíhají na hrací ploše v protilehlých třetinách dvě utkání, proto tým „A“ a tým „B“). Ve druhém zápase proti Technice Brno vyhráli naši benjamínci v poměru 9 : 7 a 8 : 5 Poslední tečku za sezónou jsme však udělali na mezinárodním turnaji konaném v Trnavě.
Tento turnaj se odehrál za účasti pěti slovenských, dvou maďarských a jednoho českého týmu. Jmenovitě se ho zúčastnily celky HK Trnava, HK Detva, HK Piešťany, HK Partizánské, HK Bratislava – Ružinov, ETO Gyor, HC Zalaegerszeg a náš celek HC Břeclav. Týmy byly rozděleny do dvou základních skupin, ze kterých se podle umístění utkaly zrcadlově o umístění konečné. Našemu mužstvu přiřkl los celky Zalaegerszeg, Trnavu a Piešťany.
Do prvního zápasu jsme nastupovali proti maďarskému celku Zalaegerszeg. V tomto zápase nenechali kluci nic náhodě, a s vidinou úspěchů v posledních kláních se do soupeře pustili s plným nasazením. Soupeř našemu tlaku stačil odolávat pouze do poloviny prvního poločasu (hrálo se 2 x 20 min.) a to jen fyzicky, ale nikoli kombinačně. To zákonitě přineslo vyčerpání soupeře a pak už to byl jen „koncert“ našich hochů, kteří postupně navyšovali skóre zápasu až na konečných 24 : 1. První krok k „Olympu“ byl učiněn.
Do druhého zápasu jsme nastupovali proti domácímu celku HC Trnava. Tento zápas, byl ve skupině zápasem nejtěžším. Domácí hráči, ale později jak se ukázalo i rozhodčí, do něj nastupovali s vizí vyhrát za každou cenu!!! V důsledku toho se zápas ve druhé polovině za stavu 3 : 3 proměnil ze strany domácích ve spršku likvidačních zákroků. Přesto všechno, že byli po takových zákrocích částečně ze hry vyřazeni naši klíčoví hráči jako Tadeáš Teplý, nebo Filip Gajarský, se kluci nenechali vyprovokovat k oplácení, ale vedlo je to ke zvýšenému a zodpovědnému výkonu. Nakonec jsme i po těchto peripetiích zápas zvládli a dovedli do vítězného konce v poměru 8 : 5. Už po tomto zápase jsme si na svou stranu přiklonili prakticky všechna ostatní družstva, která byla rozčarována z hrubé hry domácích a ve druhé skupině zase z nasazení (údajně) starších hráčů v celku HC Bratislava –Ružinov.
Třetí zápas proti celku Piešťan byl zprvopočátku z naší strany rozehrán v duchu nervozity. Kluci věděli, že i remíza nám zajišťuje účast ve finálovém zápase, a tak se snažili dle pokynů soustředit se především na defenzivu. Zhruba po čtvrtině zápasu, kdy se nám podařilo vstřelit čtyři branky a žádnou nedostat, se kluci osmělili a přešli na útočnou hru. Branek začalo přibývat, ale kluci zapomněli na rady trenérů, že v případě výhry nezáleží už na počtu branek, ale na úspoře fyzických sil do finále (to se jim ale nedá vyčítat – kdo z těchto hochů se nechce v takovém turnaji zapsat mezi střelce!). Zápas tak skončil naším vítězstvím v poměru 15 : 5.
Teď už jen zbývalo připravit se na finálový souboj. Do něj jsme nastupovali proti vítězi druhé skupiny, což byl celek HC Ružinov Bratislava. Při nástupu obou mužstev působil soupeř skutečně dojmem, že do zápasu nastupuje s mnohem staršími hráči, kteří byli všichni „o hlavu“ větší než ti naši. I z tohoto důvodu nám při finále fandila všechna ostatní mužstva. Nic naplat, vítězství ve finále nám nebylo souzeno. Již v úvodních minutách jsme inkasovali čtyři branky, na které asi nebude rád vzpomínat brankář Erik Sladký, který si v tomto zápase vybral svůj slabý okamžik, přestože v předcházejících zápasech podal slušné výkony. I přesto, že kluci prohrávali již 4 :0, dokázali se ještě zvednou a dotáhnout zápas až na poměr 3 : 5, pak ale ve snaze obrátit zápas na svou stranu udělali banální chyby v obraně, které 100% využil soupeř a dotáhl tak zápas do vítězného konce v poměru 6 : 8. Břeclav tak skončila na krásné druhé příčce. Cenu za nejvíce nastřílených branek obdržel opět břeclavák Tadeáš Teplý.
Na turnaji jsme celkově zanechali velmi dobrý dojem, což potvrdilo i to, že za námi přicházeli trenéři a vedoucí ostatních týmů s gratulací, a to nejen k dosaženému místu, ale hlavně k hernímu projevu. Navíc většina se jich shodovala v tom, že právě my jsme morálními vítězi turnaje, protože jsme přijeli skutečně s hráči té kategorie, pro kterou byl turnaj určen.
Celkově bych účast na tomto i předcházejících turnajích, stejně tak, jako výkony v odehraných mistrovských zápasech v této sezóně, hodnotil jako velmi dobré. Hlavní devizy vidím v tom, že se konsolidoval kolektiv hráčů, který jak se ukazuje je schopen porovnat své síly i s celky „velkých hokejových měst“. Možná by se teď hodilo zviditelnit ty nejlepší hráče (tahouny) týmu. Doufám ale, že mně to tito kluci i čtenáři těchto stránek prominou, když tak neučiním. Není to proto, že bych jim nechtěl udělat radost z toho přečíst o sobě pár chvalitebných řádek, ale proto, že se v kolektivu snažíme prosazovat názor, že hru tvoří kolektiv a ne jednotlivec. Proto chci ty, které by tato fakta zajímala pozvat na zápasy příští sezóny, která bude doufám stejně úspěšná jako ta letošní. Navíc bych chtěl hochy v tomto věku (letos 3. třída) kteří čtou tyto stránky a mají, nebo v minulosti třeba jen měli chuť vyzkoušet si závodně hokej, aby nás kontaktovali na ZS a svůj záměr realizovali. V tomto věku nejí ještě pozdě, a my rádi kohokoliv přivítáme.
Závěrem bych chtěl svým svěřencům poděkovat za celoroční předvedené výkony a popřát jim i do další sezóny mnoho úspěchů (doufám že společných).
Autor: trenér Kurial Jan st.
